Za ústavní zdí

Za naší ústavní zdí je vše tak, jak to má být. Moc hezky se o nás starají. Dozorci jsou fajn. I ředitel. Ředitel je ten, co to tu vede. Není blázen. My ano. On nemůže být. Radí mů pán, co do ústavu jezdí ve zlatém kočáru. Prý byl blázen, pak dozorce, ale už ho pustili.

Máme tu zábavu. Dozorci říkají, že se máme moc dobře. A prý se budeme mít ještě líp. Ředitel také. Budou nové hračky, ale musíme je hodně chtít. Ředitel je chce moc. O ničem jiném nemluví. Prý jsou moc dobré, blikají a dělají veselé zvuky. Prý jsou to ty nejbezpečnější hračky. Nevím, Pepa je dobře znal. Prý ho ty hračky zabily, ale není to pravda. Pepa se oběsil. Ředitel říká, že Pepa byl debil a my jsme chytřejší. Mám rád, když to říká.

Říkali, že pojedeme na výlet. Moc se těším.

Ředitel se o nás moc dobře stará. Jsme teď často v televizi a novinách. Asi se nám opravdu dobře vede. Jsme ten nejchytřejší ústav široko daleko. Říkal to ředitel a pán ve zlatém kočáru. Takže je to pravda. 

Hodně nám pomáhají, abychom mohli zase ven. Co jsme tu dlouho, tak nás učí finance. Prý abychom se neztratili. Mám počítání rád. Už vím, že 5 x 5 je 50. Ředitel mě chválil.

Vlastně ani nevím, jestli chci ven.  Mám to tu moc rád.

Pacient č. 9

Tato zpověď je fikce a jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná.

Pumptrack - dobrá zpráva

Na včerejším zastupitelstu bylo panem starostou oznámeno, že smlouva o dílo na pumptrack byla podepsána!
Vzhledem k minulým zkušenostem ohledně nejruznějších slibů a následných nerealizací, polorealizací či pseudorealizací bylo na kontrolní otázku: "Zda pumptrack bude i realizován?" starostou opravdu odpovězeno kladně: "ANO".
Budou se muset dořešit úpravy nájemních smluv se sportovci, možnosti opocení či oddělení od sportovních ploch a možná drobná úprava tvaru z důvodu VTL plynovodu v rohu plochy. To jsou záležitosti snadno řešitelné.
Zdá se, že přešlapování na místě a odkládání podpisu smlouvy je u konce a mládež bude mít konečně místo, kde se scházet a vyblbnout se.
Snad již na jaře!

Bod zlomu aneb herna jako šance pro Podolí

Nejsem v Podolí tak dlouho, abych mohl hodnotit všechny historické souvislosti. Nicméně vyjdu – li z obecného předpokladu, že tam, kde je více majetku, je více zla, je Podolí zářným příkladem.

K čemu nám je, že máme dvě haly, více kulturních spolků, mnoho sportovišť a svého času i dvě periodika. Dalo by se říci: „však je to fajn, že na to máme“. Ale není tomu tak.

I v rodinách je v celku běžný stav, že „více majetku, více pohody nepřinese“ (zejména v dědických řízeních). Stejně je tomu i v Podolí, které je rozhádané a dalo by se říci velmi polarizované. Lidé spolu nemluví, nezdraví se, kvůli tomu či onomu. Nyní i kvůli názoru na hernu a hazard.

Kde to pramení? Nevím.

Je mi však jasné, že potenciální „medvěd“ v podobě zisku z herny je v hlavách potenciálních příjemců již dávno rozporcovaný a bude chybět. Bude chybět hodně. Čím více budeme mít, tím více bude chybět. Jednou tomu a podruhé jinému. Nehorší to bude, až medvědi dojdou. Pak budou naštvaní Ti, co chrochtali méně než jiní. Někteří si u korýtka možná ani nezachrochtají. Nevraživost se vystupňuje pod stresem z rozjetých a nedokončených akcí a neuskutečněných plánů a slibů.

Čeká nás nepříjemná budoucnost. Kdo čeká, že budou nové chodníky či průtah, tak by se měl probudit ze snu a zamyslet se, kde jsou peníze ze zvednuté daně z nemovitostí.

Je tu ale i druhá cesta. Říci hazardu NE! Naučit se hospodařit s tím, co máme. Plánovat, realizovat a využívat potenciálu dotací. To vyžaduje práci a úsilí. Je to delší a pracnější cesta, ale na kvalitních základech.

Podolí má jedinečnou šanci. Semknout se a pracovat na společné budoucnosti.

Třeba je bod zlomu nadosah.

Výzva pro nově zvolená zastupitelstva K ZÁKAZU ČI REGULACI HAZARDU

Tato výzva byla téměř před rokem doručena i naší obci, ale zastupitelstvo o této aktivitě Jihomoravského kraje NEBYLO nikdy informováno. 

PROČ,  pane starosto ???

Dopis všem zastupitelstvům obcí a měst na území Jihomoravského kraje 

JÁ, HRÁČ: zpověď opravdového gamblera

Asi nedonutíme zastánce herny v Podolí, aby si knihu zakoupili.

Nicméně níže je krátká ukázka, která, dle mého názoru, nechává pěkně nahlédnou do hlavy gamblera. 

Článek je převzat z http://www.obcaneprotihazardu.cz/kniha.htm

JÁ, HRÁČ: zpověď opravdového gamblera

Tato kniha je výjimečná. Už proto, že taková díla často nevycházejí. Snad už navždy vyléčený gambler tu vypráví svůj pravdivý životní příběh, z něhož člověka mrazí v zádech.

Býval to ambiciózní mladík, sportovec, jenž založil a vedl úspěšnou tenisovou školu. Studoval práva, věnoval se obchodu s realitami, vydělával hodně peněz. Nakonec je pořád a pořád prohrával v ruletě. Utopil v ní celkem 7 800 000 korun. Vytloukal v dluzích klín klínem, půjčku půjčkou, zažil děs z věřitelů, hrůzu z exekucí, nechutné vydírání lichvářů. Stál na Nuselském mostě a chystal se skočit dolů. Nicméně přesto coby gambler nepřestal doufat, že svoje finanční zoufalství zalepí úspěchem v kasinu.

Dostal se na šikmou plochu a peníze na dluhy, život i hru hledal za hranou zákona... Pohřbil svůj víceletý vztah s partnerkou a utrápil vlastně i svoji matku. Nakonec se z životního prokletí vymanil psaním této knihy. A taky díky pomocné ruce, kterou mu podal dobrý a bohudík nesmlouvavý přítel.

Ukázka

Jel jsem si domů pro další peníze. Všem jsem oznámil, že zase letím, protože mám ještě nějaký jednání na druhym konci Prahy. Už zase jsem lhal...

Kouknu do kapsy, kolik jsem sebral doma poslepu. Nějak jsem to přehnal. Ale nevadí, snad už mám dostatečnej rozum, abych to nenechal v herně, který už dávno říkám sráčovna. Vzal jsem si totiž pětatřicet tisíc. Třicet strkám do kapsy a těch pět rozměňuju na menší.

Hraju asi dvě hodiny a je to furt nahoru a dolů, nemůžu se přešplhat víc než tisícovku přes vklad. Volá mi mamka a píše Kačenka, ať jí vezmu pár věcí v obchodě a v lékárně. Posílám jí krátkou esemesku a vycházim před sráčovnu, abych zavolal mamce zpátky.

„Tys mi volala? Měl jsem nepřijatej hovor,“ pokládám jí zbytečnou otázku.

„Kde jsi? Proč nebereš telefon? Kačka na tebe čeká,“ říká starostlivě. Z jejího hlasu cítím podezření.

„Měl jsem prohlídku nemovitosti a pak jednání, ještě půjdu nakoupit a tak za půl hoďky jsem doma.“

Vracím se zpátky do sráčovny a zvyšuju sázky na dvojnásobek. Dva prohozy a v kreditu je nula. Dávám do akceptoru dalších deset tisíc. Teď už hraju za dva tisíce na otočení. Další tři čistý prohozy a při čtvrtym beru litr nad vsazenou částku. Bezva, i tak už jsem deset dole. Do prdele! Z nedávno vyhranejch třiceti mám už patnáct v hajzlu. Ne, dneska to prostě musím zlomit a dostat se trochu nahoru. Takhle blbě to přece nemůže házet pořád!

Ale může! Zvyšuju postupně sázky tak, že na otočení mám skoro čtyři litry. Ale samý průlety, nebo mi to zhruba vrátí sázku. V kreditu mám posledních deset tisíc. Sázím rovnejch pět. Některý čísla by při výhře byly kolem čtyřiceti litrů nebo za podobnej ranec! „Tak pojď!“ povzbuzuju ruletu. Šestnáctka!... „Leda pěkný hovno,“ říkám si v duchu.

„Hajzl zkurvenej... Největší hnus, co mohla hodit, svině jedna šmejdská podvodná!“ křičím nahlas a třískám do rulety.

1 / 8

Po Nuselským mostě přestali chodit lidi. Děcka už seděla ve škole, většina lidí byla v práci. Jestli je na moji závěrečnou akci vhodná chvíle, jestli na něco takovýho vůbec může bejt vhodná chvíle, tak právě teď!

Naposled se zamejšlím nad všema lidma okolo mě a nad tím, jak to vezmou. Ale ne! Nad tím prostě nemůžu přemejšlet, to bych to neudělal. A já už se rozhodl! Bude jim beze mne líp. To, co ze mě zbylo, je stejně jen zoufalý a ubohý torzo. Jdu do toho!!!

Rozpomněl jsem se, že jsem viděl u Paláce kultury sedět žebráka se psem. Mám u sebe asi sedm stovek, který mi „dole v Nuslích“ už nebudou k ničemu. Seběhnul jsem tam a dal mu je.

„Mockrát díky! Bůh vám to tisíckrát vynahradí,“ vykřikne nadšením z nečekanýho přírůstku.

„Už vynahradil, pane, už vynahradil...,“ odpovídám s cynickým ušklíbnutím.

Zkoumám zábrany, který tam kvůli sebevrahům nainstalovalo město. Dají se překonat. Znova jsem vzal telefon do ruky a posílám dvě zprávy.

První je pro mámu: „Promiň, maminko...!“

Druhá pro Kačenku: „Promiň, Beruško!“

Víc jsem nevymyslel, víc slov by znamenalo pořád to samý. Po chvilkovym váhání jsem zmáčkl odeslat, počkal jsem na doručenky a ihned vypnul mobil. Tak to by bylo.

A teď to hlavní... Přelézám zábranu a ocitám se na druhý straně plotu. Odsud Nuselák neznám. Je mi špatně a potim se. Mám děsivej strach! Pomalu se přesouvám na místo, odkud by šlo skočit. Po mostě někdo jde. Přikrčím se, aby mě nezpozoroval. Na uších má sluchátka a ničeho si nevšímá. Jde dál. Sbírám odvahu. Sedím tam v podřepu... Stačí málo, jen se pustit.

Výstavba nového kasína v blízkosti Líšně

Vyhlášení referenda

Vyhlášení referenda  - zdroj úřední deska obce Podolí

Výsledkem včerejšího mimořádného ZO je vyhlášení referenda viz dokument  výše.

Nyní záleží na každém z nás a naší ochotě přijít vyjádřit svůj svobodný názor na hazard v obci. 

Váš  souhlas bude cestou k  povolení herny v Průmyslové zóně a zároveň díky neúčinné stávající vyhlášce prakticky kdekoliv v obci. 

Svým NEsouhlasem dáte zastupitelům jasný signál, že hazard do Podolí nepatří. 

Zastupitelé Za Podolí u Brna dali všem občanům veřejný slib, že v tomto případě zastupitelstvo přijme vyhlášku o úplném zákazu hazardu v Podolí. 

Předem děkuji za Vaši účast v referendu.

Radek Hůrka